english
HomeSbírkyDílo měsíce

Dílo měsíce

Dílo měsíce

Figura v prostoru (1983)

pastel, kvaš, papír, 100 x 72 cm
neznačeno
Zakoupeno v roce 1983.

obraz měsíce/ srpen 2017

Vladimír Novák

30. 4. 1947 Louny

Malíř.
Studia: 1967–1973 AVU v Praze (A. Paderlík).
Vystavuje od r. 1972, samostatně od r. 1977.
Žije střídavě v Praze a v Miláně.
Člen skupiny 12/15 Pozdě, ale přece.

Vladimír Novák je zakládajícím členem uskupení 12/15 Pozdě,
ale přece, které se zrodilo na sklonku normalizace v reakci na
vystoupení postmoderní skupiny Tvrdohlavých. Oficiální
vznik v roce 1988 (fakticky již o rok dříve) pouze potvrdil existenci
neformálního sdružení souputníků z generace sedmdesátých
let, kteří se setkávali v průběhu studia na pražské
akademii. Vedle Vladimíra Nováka tvořili jádro malíři Václav
Bláha, Michael Rittstein, Petr Pavlík, Ivan Ouhel, Jaroslav Dvořák
a Tomáš Švéda, sochaři Jiří Beránek a Kurt Gebauer a solitérní
tvůrce objektů, instalací a land artu Ivan Kafka. Coby
reprezentanti předchůdců z generace šedesátých let k nim
pak přibyli nejprve Jiří Načeradský (od roku 1988) a poté Jiří
Sopko (od roku 1990). Přestože uskupení nesvazoval žádný
deklarovaný program, najdeme pro většinu autorů společné
jmenovatele. S výjimkou Ivana Kafky se věnovali klasickým
disciplínám, i když někteří z nich čas od času usilovali o radikální
překročení hranic v podobě pozoruhodných prostorových
realizací. Většině bylo také vlastní expresivní
tvarosloví a zájem o figuru. Ten se utvářel v návaznosti na
předchůdce z generace poválečných skupin. Přitažlivý model,
a to zejména pro Vladimíra Nováka, tu reprezentovala například
existenciálně zaměřená tvorba sester Válových. Jiní, jako
například Michael Rittstein či Václav Bláha a samozřejmě Jiří
Načeradský a Jiří Sopko, inklinovali k nové figuraci.

Spolky, skupiny, sdružení:Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece



Osobnost Vladimíra Nováka silně ovlivnilo prostředí Českého středohoří, kam jezdil na prázdniny za strýcem a babičkou do vesnice Blšany u Loun. V jednom z rozhovorů líčí, jak se při chůzi kopcovitým terénem postupně objevoval jeden horizont za druhým a jak si tento zážitek dodnes ztotožňuje s principem tvůrčího hledání. Do magické krajiny pak začal promítat osamělou figuru jako obecný symbol lidského přebývání ve světě. Kolem poloviny osmdesátých let se
v autorově díle zformovaly základy výtvarného jazyka, který lze do jisté míry považovat za prototyp pro celou generaci mravního neklidu sedmdesátých let. Tato „kolektivní“ generační estetika nemá formalistní charakter, ale úzkostný existenciální podtext. K základním tvarovým elementům, jež ztělesňují autentickou reakci na tehdejší společenskou situaci, patří oproštěná torza nebo části rozpadlých figur. (AP)

Styly, směry, tendence:Nová figurace

 

 
 
youtubeGalerie blog
Tel: 416 837 301
E-mail: galerie@galerieroudnice.cz

Mapa stránek
© 2012  Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
- Očkova 5,  413 01 Roudnice nad Labem

 Webdesign saKra, realizace Michal Ševčík