Sbírka umění 17. - 19. století
V majetku Augusta Švagrovského se nacházely tři okruhy výtvarného umění, které získával koupí v pražských aukčních síních. Z těchto souborů je patrné, že se nejednalo o sledování určitého výtvarného směru nebo o jednoho autora. Takový záměr by ani nebylo možné uskutečnit, protože se vždy muselo vycházet z nabízených prací.
V případě obrazů z 18. století se většinou jedná o neznámé mistry, kteří byli v průběhu času určeni pouze českou, italskou, německou, nebo středoevropskou školou. Zde tvoří výjimku tři rozměrná plátna Jana Jiřího Heinsche „Svatý Václav přisluhuje u stolu chudým“, „Sv. otec Řehoř“ a „Sv. Mikuláš uděluje almužny“. Po jejich restaurování vynikla jejich umělecká hodnota a přínosem bylo i odkrytí Heinschovy signatury. Před výstavou „August Švagrovský a jeho sbírka“, která se konala při příležitosti 90. výročí založení galerie, byla řada obrazů z této doby restaurována. Tato práce přinesla pozitivní výsledky, protože v několika případech se po sejmutí přemaleb odkryla původní podoba obrazu, a bylo možné i přesněji určit dobu vzniku. Jedno dílo, které je zřejmě výřezem z většího obrazu, bylo pravděpodobně namalováno již v době manýrismu. V tomto okruhu se většinou jedná o náboženské motivy, výjimkou je jeden mytologický námět.
Ani v případě obrazů z 19. století není možné hovořit o promyšleném záměru. Zde se převážně jedná o krajiny, které tehdy vznikaly v ateliérech umělců po celé Evropě. Již v baroku se jedním z námětů stávala krajinomalba, ale jednoznačně se k ní přihlásili až romantici a jejich následovníci. I v této kolekci se nacházejí obrazy cizích umělců, ale většinou se již jedná o známé autory. S některými z nich se Švagrovský osobně znal, jako je tomu v případě Antonína Chitttussiho, Antonína Waldhausera a Hanuše Schwaigera. K nim se řadily obrazy od Jindřicha Bubeníčka, F. L. Duchoslava, Ferdinanda Engelmüllera, Bedřicha Holárka, Václava Jansy, Quido Mánesa, Petra Myslbeka, Bedřicha Wachsmanna, Adolfa Chvály a Františka T. Šimona.
Heinsch Jan Jiří /1647–1712/
Svatý Václav přisluhuje u stolu chudým, 1685, olej, plátno, 143 x 192,5 cm
Sv. otec Řehoř
Sv. Mikuláš uděluje almužny
Získáno darem ze sbírky Augusta Švagrovského v roce 1904.
Jan Jiří Heinsch byl dvorným malířem jezuitského řádu, pro který pracoval řadu let. V roce 1792 zrušil Josef II. všechny církevní řády a jejich majetek byl rozptýlen na různá místa. Tři obrazy – „Sv. Václav hostí chudé starce“, „Sv. Mikuláš rozdává almužny“ a „Sv. Otec Řehoř“, které byly původně majetkem malostranského profesního domu zakoupil August Švagrovský v pražské aukční síni. Heinschovy obrazy dokazují autorovu schopnost zachytit věrnou podobu osob. Ohlašují nový umělecký styl, postrádají barokní dramatičnost, jsou statické a vyprávějí příběhy, které se na nich odehrávají.
Chalupa František /1828–1887/
Roudnice – kolem roku 1874, olej, plátno, 75 x 100 cm
Získáno ze sbírky Ervína Špindlera.
František Chalupa působil v Medauově tiskárně v Litoměřicích. Stal se známým vedutistou a zachycoval významné hrady a zámky v Českých zemích. S E. Dítětem provozoval fotografický ateliér a závod na vyšívání praporů. V Roudnici kromě pohledu na město od severozápadu namaloval ještě východní křídlo ambitu bývalého augustiniánského kláštera.
Myslbek Petr /Misselbeck/ /1910–1878/
Krajina, kol. pol. 19. století, olej, dřevěná deska, 47,8 x 63 cm
Získáno darem ze sbírky Augusta Švagrovského v roce 1910.
Petr Myslbek byl strýcem významného českého sochaře Josefa Václava Myslbeka, autora sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Sám studoval u Antonína Mánesa, a po jeho vzoru zůstal ve své tvorbě věrný krajinářství. Jeho obrazy patří do období vrcholného českého romantismu a používají nezbytné atributy – divoké přírodní scenerie se skalami, vodou, stromy a historizujícími stavbami.
Neznámý německý mistr 2. čtvrtiny 19. století
Pohled na Drážďany, olej, plátno,35,5 x 48,5 cm
Získáno darem ze sbírky Augusta Švagrovského v roce 1910.
V průběhu let se nepodařilo zjistit, kdo je autorem tohoto obrazu, který patřil v souboru sbírky Augusta Švagrovského z 19. století k nejlepším dílům. Majitel jej získal v pražské aukční síni. Krajina se stromy a mýtinou je malována ve stylu pozdního romantismu. V průhledu krajinné scenerie se objevuje silueta města Drážďan, nazývaného ještě před 2. světovou válkou Benátkami severu, nejen pro krásu staveb a sbírek, které se v jejich prostorách nacházely, ale i pro malebné umístění v krajině.
Středoevropský mistr /přelom 17. a 18. století/
Zvěstování P. Marii, konec 17. nebo začátek 18. století
Maria, olej, plátno, 54 x 44,5 cm
Anděl, olej, plátno, 53 x 44,5 cm
Získáno darem ze sbírky Augusta Švagrovského v roce 1910.
Oba obrazy získal August Švagrovský v pražské aukční síni, kde v průběhu let nakupoval díla pro svou sbírku. Původně se pravděpodobně jednalo o jeden obraz, ze kterého zůstaly dva výřezy umístěné do samostatných, bohatě zdobených rámů, takže každý z nich dnes může existovat samostatně, i když tvoří dvojici. Barokní atmosféru obrazu podporuje temnosvitná malba, ze které světelně září obličeje postav, určující gesto anděla a oddané gesto Marie.
Waldhauser Antonín /značka A. W./ /1835–1913/
Krajina s řekou a západem slunce, konec 50. let 19. století, olej, plátno, 54,5 x 83 cm
Získáno darem ze sbírky Augusta Švagrovského v roce 1910.
Antonín Waldhauser získával malířské vzdělání na Akademii výtvarných umění v Praze a ve Vídni. V průběhu umělecké tvorby se výhradně věnoval krajinomalbě v duchu pozdního romantismu. Byl v přátelském kontaktu s Augustem Švagrovským, který jej vyzval, aby prohlédl jeho sbírku starého umění a vybral vhodná díla do souboru, který chtěl věnovat městu Roudnici jako základ budoucí galerie. V majetku A. Švagrovského se nacházely 3 obrazy A. Waldhausera.